Bohové

• Tvůrce nového lidského života
• Nebeský Otec
• Bůh lidského osudu, ochránce společenství, pokrevních svazků a rodiny
• Z hroudy země vytváří lidský život a sesílá jej na naši zemi. Protože nás, Slovany, všechny stvořil Bůh Rod, jsme bratry a sestry.
• Rod dává muži otci – hlavě rodiny – svou milost a důvěru, neboť ten především se musí o rodinu postarat, bránit ji a pracovat pro ni (s pomocí Boha Roda).
• Ve společenství Naše cesty uctíváme Boha Roda za Boha nejvyššího. Modlíme se k němu a děkujeme za náš život, naše rodiny i národ. Za požehnání, ochranu a pomoc v budování pevných vztahů a dobrého života.
• RODina, RODič, náROD, poROD, …
• Rodovi se nejčastěji obětuje chléb, sýr, med a kaše.

S Rodem jsou spojené i Sudičky (ve východoslovanské oblasti Rožanice), které přicházejí v noci k novorozenému, aby utkaly jeho osud po zbytek života. Sudičkám se obětují první ustřižené vlasy dítěte.

S Rodem je spojená také Dola, strážkyně lidského osudu (obzvláště u východních a jižních Slovanů). Ta je člověku přidělena při narození, může být dobrá nebo zlá, přesto je dobré se o ni starat a pamatovat na ni, stejně jako na Sudičky také v den svých narozenin.

• Světlý Bůh – Prabůh
• Vládne Právu (svět Bohů v koruně světového stromu)
• Nejvyšší Bůh Ohně a Slunce. Je ohněm kosmickým – jeho nejvyšší formou. Je otcem Dažboga a Svarožice.
• Nebeský kovář, který pro svého syna Dažboga ukoval zlatý sluneční kotouč.
• Dal lidem zákony, kulturu a železo. Naučil je ho tavit a zpracovávat.
• Jeho nejčastějším atributem je kladivo. Jeho společníkem je Rarog (ohnivý pták), který je ztělesněním božského kosmického ohně.

V mýtu o stvoření světa vystupuje Svarog často jako první světlý nebeský Bůh, který společně s temným Bohem stvořil naši zemi a nás lidi.

• Hromovládce – Bůh hromu, blesku a mračen
• Světlý Bůh války a bojů
• Patron mužů, bojovníků, bitev a zápasů. Nositel statečnosti, síly a válečného umění.
• Představitel sil dobra (řádu), bojující proti zlu. Ručitel smluv.
• Přemožitel temného hada / draka Zmeje, který zadržuje světové vody. Vládne našemu střednímu světu od jarní do podzimní rovnodennosti.
• Jeho symboly jsou blesk a žaludy, které jsou zároveň symboly mužské plodnosti a síly. Dále také ohnivá sekera a býk.
• Je mu zasvěcen nejsilnější strom – dub.
• Tradičně je uctíván ve čtvrtek a jeho svátek se slaví 20. července – vrcholné období letních bouří.

Na jaře má výsadní právo, jako první, svým hromem (bleskem) oplodnit Mokoš – Matku Zemi. Proto Slované na jaře čekají na první hrom. Před ním není dovoleno provádět jakoukoliv manipulaci se zemí – orba, setba či cokoliv do ní vrážet nebo zapichovat.

• Temný Bůh
• Vládce podsvětí – Návu
• Dárce moudrosti i tvůrčí inspirace. Je tedy patronem volchů, vědem, žreců a umělců.
• Strážce slibů a tajemství
• Vládce magie
• Strážce stád, tedy i bohatství a obchodu. Je to také strážce stád duší našich předků na mlžných loukách v Návu.
• Polovinu roku vládne našemu střednímu světu.
• Často je nazýván jako „skotí bůh“ – zobrazován s rohy. Může se vyjevovat také v podobě tura, medvěda, hada.
• Jeho svátek se slaví v polovině února.
• Velesovi se nejčastěji obětují hovězí kosti. Někdy také hrách nebo mléko.

V některých slovanských oblastech je zaměňován za Boha Triglava, který má tři tváře – dohlíží na všechny tři světy.

Poslední obilný snop z pole – diduch – je nazýván také jako Velesův vous. V něm se uchovává osivo (život) počas zimního období, kdy je z něho provedena první setba.

• Bohyně Matka
• Matka Země
• Patronka žen, ženskosti, plodnosti, těhotenství i porodu. Její jméno je někdy odvozováno od slova mokrý / vlhký – vlhká a úrodná země.
• Patronka ženských ručních prací, tkaní, příze, … ochránkyně ovčích stád. V její přítomnosti kolovrátky a tkalcovské stavy hrají vlastní melodie. Spojení s tkaním a spřádáním ji také spojuje s lidskými osudy.
• Jejími atributy je kolovrátek a příze, plody i obilné klasy.
• Tradičně se uctívá v pátek.
• Mokoši se nejčastěji obětuje mléko jako symbol plodnosti a plody země, chléb či klubko příze / vlny nebo výsledek ručních prací (utkaná látka, výšivka, …). Obětiny pro Mokoš se vkládají do země a zasypávají.

Do země bychom neměli nikdy kopat ani do ní nic zatloukat před prvním jarním hromem! Tím na jaře Jarilo (mladistvé vtělení Peruna) oplodní Matku Mokoš.

K naší Matce Zemi bychom se měli chovat s úctou. Plivání na ni znamená plivání na matku. Trhání trávy – trhání vlasů naší matky.

• Bůh Slunce
• Dárce a ochránce života, hojnosti, štěstí a bohatství.
• Jeho jméno je odvozeno od dávání – „Bůh, který dává“.
• Svarogův syn.
• Během dne dohlíží na lidi a náš svět.
• Jeho symboly jsou slunečnice a také Diduch.

Slunce má u Slovanů velmi podstatnou roli v uctívání. Bez Slunce by nebylo života. Je třeba se mu klanět při východu i západu a děkovat za hojnost, kterou nám sesílá.

Není dobré na něj ukazovat prstem ani se k němu zbytečně otáčet zády. Setba obilí by měla být vždy prováděna čelem ke Slunci.

Dažbog má své dva projevy – jeden je spojený s nebesy – Slunce, druhý se zemí – hojnost a bohatství.

• Bohyně zimy a smrti
• Přebírá vládu nad přírodou po období zimy, kdy je vše pokryté sněhem a ledem.
• Je spojována s břízou.

Zmínky o Moraně se dochovaly především ve folklóru, kdy je stále na mnoha místech živá tradice vynášení Morany / smrtky. Lidé vyrobí slaměnou podobiznu ženy, oblečou ji, nazdobí a za zpěvu a všeobecného veselí ji nesou přes celou vesnici a poté ji zapálí a vhodí do vody. Loučí se tak s těžkým obdobím zimy a přivolávají jaro.